31.10.2024 Vlčata hostila chladné princezny z Edenu

Vážení rodiče,

chtěl bych Vám dnes ze srdce poděkovat za atmosféru, kterou jste dětem vytvořili.. Podpora, potlesk, povzbuzování.. emoce

Emoce...…..tohle slovo mi dneska utkvělo na rtech......zásadní a stěžejní rozdíl mezi dnešními dvěma týmy.

Ne výsledek

Ne zkušenosti

Ne střely

Ne předvedená technika, taktika

…………………….ale...…………..EMOCE

A za tohle, za právě tyto EMOCE jsem byl, jsem neustále a budu navždy vděčný...…..Jak jsem psal před zápasem...dnes jsme hráli hru o radost....

Jsme v půli sezony, dnes jsme ukončili podzimní část...vyzkoušeli jsme si všechny soupeře, zjistili jsme jak hrají.....Jarní část sezony, už budeme vědět a znát...máme teď čas se připravit a zlepšit.

A ještě jednou díky i za to, že jste ustáli narážky některých rodičů, že se nemáme přihlašovat do soutěže...?!?!?..

Za mě jsme dnešními vítězi MY, naše vlčátka.... protože jsme utkání odjezdili, odmakali, oddřeli a nejen fyzicky...ale i emočně...Radovali jsme se s každého malého úspěchu, cokoliv se nám povedlo, nás motivovalo dopředu.

DĚKUJU

Hráli jsme s děvčaty ze Slavie, s ohledem na pravidla mohou být dívky starší, což nikomu nevadí, větší…taky jsme zvládli. Že je Slavie jeden z nejlepších klubů ve výchově mládeže, je taky fakt….Takže výsledek zcela zasloužený. Jen mi u nich chyběla radost ze hry.

Shrnul bych to slovy: "skvělý výkon Slavie, očekávaný vývoj i výsledek, technicky dobře odpracované, ale chyběl tomu zápal, vášeň a radost ze hry."

My jsme výsledkově úplně propadli, ale…

Bojovali jsme, hráli jsme…dětí jsme měli na tři čtyřky, a kdyby všechny sestavy plnily pokyny, které dostaly, tak výsledek nebyl takový. Ale jsme na počátku, takže výsledek neřeším a nebudu, čeká nás zimní příprava a na jaře odvetná utkání, která budou vypadat určitě jinak.

Tuhle část sezony jsme se věnovali základům hry a následně i společné hře, souhře a pochopení se navzájem. Máme mezi sebou chlapce – vlčátka od ročníků, kteří spadají do této soutěže, ale i mláďátka, která jsou teprve školičková, a nikdo z nich se vlastně na hřišti neztratil.

Jsem na ně hrdý. Jediná, naše dívenka, včera předvedla skvělý výkon…a skvěle zapadla do kolektivu i party. Kluci, také vynikající výkon. Vzájemně se doplňují, motivují a vedou kupředu. A jak říkám, odvedli jsme výkon, který chytil za srdce.

Hráčem utkání – tedy minimálně za mě….byl náš brankář Míša Hladík, který stál podruhé v bráně a předvedl famózní výkon. Navíc odchytal celé utkání, takže byl součástí všech našich sestav.

Naše sestavy se skládali:

Tým 1: Sarkisyan Azat – Čonka Sebastian – Cyrani Jan – Bilotěl David. Tady byl nejlepším hráčem Azi

Tým 2: Šíp Matěj – Čepelka Cristián – Valeš Jakub – Pagan Sebastian. V této sestavě byl nejlepším hráčem Šipka

Tým 3: Závodská Sylvie – Linhart Štefan – Doljuk Timur – Mahurskyj Kirill.  Tady nedokážu určit hráče či hráčku – tady tato sestava hrála jak o život. A za mě – nejlepší sestava, která dokonale plnila pokyny, hrála jako jeden tým.

Takže chválím všechny hráče a hráčku, víme, že je před námi ještě spousta práce…., ale tato vlčátka si chtějí hrát a budou hrát…..teď si ještě brousí zoubky, ale brzy….budou na lovu jako smečka. 

Děkujeme za hru, respekt i udělenou lekci, ale především děkujeme za to, že jsme si uvědomili, že MY jsme TÝM. I za to, že víme co je radost, co je zápal a co jsou emoce. Protože kde jinde cítit čistou radost, než u dětí...a v tom, co milují.